Pohádková stezka
9.10.2004, začátek v 08:00
Studenti Technické univerzity v Liberci, kteří bydlí na vesecké koleji, připravili ve spolupráci se Sašou Bezděkovou další zajímavou akci pro děti. Klasickou se stala již tzv. Noc s Andersenem, kdy malí čtenáři spí přímo v prostorách vesecké pobočky Krajské vědecké knihovny v Liberci. A knihovnici zde dělá právě Saša Bezděková, která je vždy garantem programu.
Pro děti byla 9. října připravena pohádková stezka. Během dobrodružného putování čekalo na účastníky mnoho úkolů. Za každé úspěšné vyřešení dostali do zvláštního cestovního notesu razítko a sladkou odměnu. Celkem bylo připraveno 12 atrakcí.
Před sobotní akcí bylo v okolí rozvěšeno několik plakátů, které na akci zvaly.
Před vstupem na trasu soutěžící zaplatili startovné, které činilo dvacet korun, a obdrželi putovní notes. Pak už mu nic nebránilo zapojit se do soutěže. Několik metrů za startem už byla připravena první zkouška. Zde musely děti vylovit pomocí udice s magnetem několik ryb. Poté se vydaly k perníkové chaloupce. Ještě před tím však byly zaskočeny bandou krvežíznivých loupežníků. Jediné možné řešení bylo proto před lapkovskou chátrou rychle utéct na kopec, kde se už banda lotrů bála loupit a raději malé poutníky uplatila sladkostmi a dalším razítkem. Udýchané děti pomáhaly babce z perníkové chaloupky rozpoznat jedlé houby. Čarodějnice už byla totiž velmi stará a zapomnětlivá, takže již nevěděla, co může sníst a po čem by ji bylo špatně. Chaloupku obdivoval i rodičovský doprovod. Byla postavena z papírových roliček a krásně natřena.
Od perníkové chaloupky děti sestoupily do temné rokle, kde přebýval hrozivý tříhlavý drak. Ten ve svých spárech držel krásnou princeznu. Na blízku byl samozřejmě i princ Bajaja, ale toho dne byl trochu lenivý, a tak se k osvobozování nijak neměl. Proto ho musely zastoupit děti. Draka velmi rychle přemohly a princeznu šťastně zachránily.
Cestou z rokle děti zaskočily ještě na návštěvu k Popelce, která má neustále problémy se zlými sestrami. Ty jsou velmi škodolibé a velmi rády přidělávají Popelce práci. Ve velkém hrnci byla tentokrát smíchána kukuřice a fazole. Naštěstí nikdo Popelku nenechal v jejím neštěstí a rád jí pomohl.
Pak následoval náročný výstup na Špičák. Zde totiž sídlí známá partička pohádkových bratrů. Není to nikdo jiný než Slunečník, Měsíčník a Větrník. Jejich sestra Večernice tam bohužel chyběla. Děti je zde nalezly ve velmi dobrém rozmaru, zvláště pak Slunečníka, který díky své moci zajistil na celý den sluníčko. Úkol zde byl velmi jednoduchý, a to postavit papírovou vlaštovku, která bude létat. Těm nejmenším pomohl Větrník, který se smluvil s Jižním větrem. Ten pak již kdeco vynesl vysoko do oblak.
Pod kopcem byly už zdálky vidět víly. A kdo je navíc chytil, dostal odměnu v podobě bonbonů. Před lesem děti potkaly Červenou Karkulku s babičkou, hajným i s vlkem. Ten byl však bezpečně uvázán ke stromu. Po splnění složitého úkolu, který obnášel skákání se lžičkou, na které byl kámen, rozdala Karkulka dětem nějaké sladkosti ze svého košíčku.
Na blízké louce čekala princezna se zlatou hvězdou na čele. Měla velký problém, Jižní vítr sice pomohl dětem na kopci, ale jí rozfoukal náhradní zlaté hvězdy po okolí. Za pomoc při sbírání dostal každý další razítko a mohl se vydat k následující atrakci.
V lese žije skupina hejkalů. Jsou to celkem neškodná stvoření, ale jejich jekot je velmi nepříjemný a kazí dojem klidného odpoledne. Děti si s tím ale velmi rychle poradily. Hejkalům totiž vhodili do pusy gumový míček, když se trefili, mohli již nerušeně pokračovat.
Před koncem stezky je zastavil ještě hloupý Honza nechal soutěžící vylovit několik zlaťáků z vědra naplněného vodou. Pak již poutníci sestoupili do Pekla. Několik čertů tam přikládalo dřevo na oheň, takže si kdokoli mohl opéct buřtíka a dát si něco k pití. Když si děti dostatečně odpočinuly a ohřály u pekelného ohně, vyzvedly si diplom a odlákaly tatínka od polního výčepu piva, mohly se vydat k domovu.
Akce zaznamenala velký úspěch. Zúčastnilo se přes dvě stě dětí a stejný počet rodičů.
