Sudetika - báze germanik z českých zemí
Seznam periodik ve fondu germanik
Krajská vědecká knihovna v Liberci představuje veřejnosti bázi Germanika z Českých zemí.
Jde o soubor záznamů publikací, které:
- pojednávají o Němcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nebo
- jsou napsány německým autorem, který se zde narodil nebo žil nebo
- byly vydány v Českých zemích do roku 1946 a vztahují se buď k bodu 1 nebo k bodu 2.
- byly vydány německými nakladateli do roku 1945 v Českých zemích.
Časové vymezení (viz bod 3) se týká pouze historického fondu, který je uzavřený a sestává z publikací zpracovávaných od roku 1956 jako regionální literatura. Jedná se o duplikátní výtisky a část periodik nezničených požárem v roce 1954, dále darované velké soukromé knihovny, publikace získané výměnou a dary ze Slezského ústavu v Opavě, muzejní knihovny v Teplicích a SVK v Brně.
Tento historický fond obsahuje přibližně 13000 titulů a je zpracován lístkovou formou. Část (asi 2000 titulů) není dosud zpracována.
Počítačová databáze je vytvářena od roku 1993 a jsou do ní zároveň vřazovány publikace týkající se života Němců v Českých zemích, které vycházejí v současné době. Databáze zatím obsahuje přibližně 8000 záznamů. Mohou do ní nahlédnout všichni zájemci a zároveň si mohou objednat placenou rešerši. Zpřístupněna je v prostorách informační služby.
Záznamy si lze vyhledávat podle všech důležitých údajů: autor, slova z názvu a podnázvu, signatura, klíčová slova (německy), předmětová hesla (česky), mezinárodní desetinné třídění, edice, tiskaři, nakladatelé včetně data a místa vydání či tisku.
Vytvoření báze a tištěného katalogu "germanik" je prvním krokem dlouhodobého projektu, jehož cílem je zpracování souborného katalogu "germanik" na území České republiky a souborného katalogu důležitých institucí sousedních i dalších zemí.Vzhledem k tomu, že pro uvedenou literaturu je často používán nepřesný pojem "sudetika", uvádíme krátké vysvětlení pojmů "Sudety - sudetský - sudetoněmecký".
"Sudety, to je staré označení horského pásu od ohbí Labe k pramenům Odry, jehož nejvyššími vrcholy jsou Sněžka v Krkonoších a Praděd v Hrubém Jeseníku. Toto horské pásmo tvoří odedávna hraniční přehradu mezi Lužicí a Slezskem na jedné straně a českými zeměmi na straně druhé. Tento původně přísně geografický pojem byl zvláště od přelomu 19. a 20. století stále častěji rozšiřován tak, že vedle zmíněných oblastí zahrnoval všechny německy osídlené oblasti severních okrajových okresů českých zemí, tedy také České Středohoří, Českosaské Švýcarsko a oblast západních lázní Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně ...
Jako jednoznačně etnické označení se objevují pojmy "sudetští Němci" a "sudetoněmecký" teprve na přelomu našeho století. ... Rychlé zabydlení těchto výrazů po roce 1918 vycházelo z potřeb najít pro Němce žijící uvnitř hranic Československé republiky, daných mírovou smlouvou z roku 1919, společné hromadné označení. Analogicky s tím se označovali Němci žijící v bývalých Horních Uhrách jako "karpatští Němci"."
V roce 1933 založil Konrad Henlein sudetoněmeckou stranu (pův. Sudetendeutsche heimatsfront) s autonomistickými, později se separatistickými cíli. Sudety se tak staly územně politickým pojmem.
"Každopádně je nesmyslné chtít mezi pojmy "sudetský" nebo "sudetoněmecký" na jedné straně a nacionalistický na straně druhé klást rovnítko. ... Mnozí sudetští Němci sice ve 30. letech podlehli nacionalistické, někdy až nacistické ideologické propagandě ..., na druhé straně však mnozí se podobným vlivům ubránili."
(V materiálu jsou použity výňatky z článku dr. Jiřího Veselého, UK Praha, "K dějinám a literatuře Němců v Čechách", otištěném v časopise Českobavorské výhledy).
V roce 1995 se ve Státní vědecké knihovně Liberec začala budovat nová báze dat s názvem "Česko-německé vztahy v článcích". Tato báze by měla obsahovat bibliografické záznamy článků s touto tematikou v českém odborném tisku a ve vybraných českých denících. Záměrem budovatelů této báze je v budoucnu obsáhnout i články k této problematice v celostátním a také v německém odborném tisku.