KOLOKVIUM O DĚJINÁCH SIALU

Ve dnech 24. a 25. února uspořádaly Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, Oblastní galerie v Liberci a Krajská vědecká knihovna v Liberci seminář pro zájemce o architekturu 60.–80. let s názvem Kolokvium o dějinách Sialu. Setkání navázalo na výstavu olomouckého Muzea umění o ateliéru Sial, kterou je v současnosti možné shlédnout právě v liberecké Oblastní galerii. Program kolokvia, který sestavil prof. Rostislav Švácha, přímo souvisel s vydaným katalogem výstavy a jeho autorským kolektivem. Moderování se v přednáškovém sále KVK po oba dva dny ujal Jakub Potůček z Muzea umění v Olomouci. V úvodním bloku přednášek Oldřich Ševčík erudovaně zasadil tvorbu Sialu do dobových myšlenkových a filozofických souvislostí, které ovlivňovaly světovou architekturu 50. a 60. let minulého století. Z následné diskuze vyplynula stále nejasná terminologie, kterou označujeme danou architektonickou epochu a její projevy. Henrieta Moravčíková se zase zaměřila na ovlivnění a podmínění architektury pozdního modernismu politikou, kde jsme v poznání přímého politického vlivu na architekty a jejich dílo stále na počátku. Odpolední blok přednášek patřil kolegům z Výzkumného centra průmyslového dědictví ČVUT v Praze. Benjamin Fragner půvabným způsobem rekonstruoval ideu i reálie studentské výstavy Apelace v roce 1965, jejíž iniciátory byli pozdější členové Školky Sialu. Lukáš Beran zařadil stavbu vysílače a hotelu na Ještědu do kontextu telekomunikačních věží, především z prostředí tehdejší NSR a NDR. Obdobnou komparaci dobového designu představil Petr Vorlík u interiérového řešení Ještědu. Po přednáškách se účastníci přesunuli na Ještěd, kde program pokračoval osobně laděnou zpovědí Petra Volfa o přetrvávající aktuálnosti díla a myšlenek, spojených s ateliérem Sial. Díky vstřícnosti vedení hotelu si všichni mohli prohlédnout za krásného počasí interiéry restaurace a hotelu včetně nepřístupného zázemí v suterénních částech Ještědu. Páteční část přednášek Jana Mohra, Marcely Hanáčkové, Terezie Nekvindové, Ivy Karáskové, Marie Platovské a Jitky Kubištové byla zaměřena na konkrétní ukázky tvorby Sialu v Liberci, v České Lípě a v Praze. V navazující diskuzi přítomní tvůrci Sialu prof. Masák a Suchomel pohotově glosovali interpretaci svých vlastních projektů, ve kterých někdy mladí badatelé viděli více souvislostí se světovou architekturou, než v nich skutečně je, což jim samozřejmě neubírá na zajímavosti a hodnotě. Dita Dvořáková uvedla literární texty Petra Vaňury – člena Sialu a jednoho z mála českých teoretiků architektury, který bohužel vinou předčasné smrti nestihl naplno rozvinout své filozofické dílo. Setkání uzavřeli Martin Strakoš a Jiří Křížek problematikou „nejmladších památek“, tj. památkovou ochranou výjimečných staveb 60. – 80. let minulého století, které stále zůstávají širokou veřejností nepochopeny a odmítány včetně tvorby ateliéru Sial. Na úplný závěr navštívili zájemci jedno velmi nevšední architektonické dílo současnosti - libereckou synagogu, která je součástí budovy Krajské vědecké knihovny. Pro pořadatele bylo velmi milým zjištěním, že z více jak 120 účastníků převažovali studenti architektury a dějin umění, doplněni architekty a památkáři. Kolokvium bylo zaznamenáno na kameru a bude po zpracování k dispozici na DVD účastníkům akce. 

Mgr. Jiří Křížek, vedoucí odboru péče o památkový fond, NPÚ ÚOP v Liberci

 

Contact

Liberec Research Library,

příspěvková organizace

Rumjancevova 1362/1, 460 53 Liberec 1

tel: 482 412 133, fax: 482 412 122,

e-mail: library@kvkli.cz

Město LiberecLiberecký kraj