Čtenářská výzva 2022

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše.
Během války zde tudíž panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu. Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru. Účast na veřejných popravách byla povinná. Stanný soud zasedal téměř nepřetržitě – často přímo v bloku smrti nedalekého koncentračního tábora Auschwitz (Osvětim).
Starosta Životic zaujal jednoznačný postoj: pěstoval vřelé vztahy s nacistickými pohlaváry a s obyvateli obce začal mluvit německy.
V atmosféře všudypřítomného strachu se Životičtí snažili vydržet do konce války.
Nepodařilo se jim to.
V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v místním hostinci tři příslušníky gestapa.
Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo šestatřicet mužů ze Životic a okolí. Někteří z nich zemřeli před očima svých blízkých. Jiní opodál, protože je gestapáci nutili běžet. „Zastřelen na útěku“, stálo pak v hlášení.
Podle velitele zásahu Guida Magwitze to měla být „krvavá msta za zavražděné kamarády“. Pojal ji vskutku důkladně, protože odvetné akce pokračovaly až do února 1945. Během nich zemřeli další lidé, desítky jich byly odvlečeny do koncentračních táborů. Vrátili se čtyři. Vzhledem k počtu obyvatel patří Životice k nejpostiženějším obcím na území České republiky.
A přece jejich tragédie upadla v zapomnění.
Karin Lednická ten příběh znovu přivádí k životu. Kombinuje přepis vyprávění pamětníků a dokumentární část, při níž čerpá z pečlivých rešerší. Text doprovází bohatá obrazová příloha, která podtrhuje autentičnost zaznamenaného.

Kniha v našem katalogu

V roce 1943 se život sto padesáti tisíc lvovských Židů pomalu naplňoval. Deportace, vraždění, vystěhování do ghett a čekání na smrt. Skupinka několika z nich se troufale pokusila nalézt úkryt v městském kanalizačním systému. Poslední z této skupinky – Krystyna Chigerová – vypráví jeden z nejniternějších a nejhrůznějších příběhů přeživších holokaustu. Dívka v zeleném svetru je sama Chigerová, která nám předkládá svědectví o čtrnácti měsících, jež se svou rodinu prožila v páchnoucích stokách lvovského podzemí.
Dívka v zeleném svetru je ovšem také příběhem Leopolda Sochy, nepravděpodobného zachránce skupiny. Polský katolík a bývalý zlodějíček, jenž s nasazením vlastního života zásoboval rodinu Chigerových v podzemí potravinami a dalšími nezbytnostmi. Dívka v zeleném svetru je silně emotivní příběh o životě v nepředstavitelných podmínkách; niterná zpověď o vůli přežít, přátelství a spáse.

Kniha v našem katalogu

Kniha Děvčata první republiky přináší vyprávění osmi žen, které se narodily a vyrůstaly v době prezidentování T. G. Masaryka, aby poté prožily bouřlivé 20. století – i kus toho současného – se všemi jejich zvraty a proměnami. Na pozadí velkých historických událostí hrdinky knihy studovaly, pracovaly, vdávaly se, zažívaly křivdy komunistického režimu i násilnosti v manželství, musely se vyrovnávat se ztrátami dětí i svých blízkých a dělat náročná životní rozhodnutí.
Příběhy děvčat první republiky pro knihu zachytily spisovatelka Jana Poncarová a fotografka Dita Pepe, která pracovala i s dobovými fotografickými archivy jednotlivých hrdinek.

Kniha v našem katalogu

O životě někde mezi nebem a zemí.
Boží cesty jsou nevyzpytatelné a nekonvenční farářka Martina Viktorie Kopecká o tom ví své. Valnou většinu jejího života se nezdálo, že bude aspirovat na službu v církvi – a přesto je dnes výraznou postavou Církve československé husitské. Jak vypadá život moderní farářky? To se dozvíte v jejích zápiscích, které se odvíjejí v rytmu církevního roku a nabízejí neopakovatelný vhled do zážitků ženy-kněze: od bohoslužeb až po setkání s papežem Františkem.

Kniha v našem katalogu

Jmenuji se Natálie a jsem autistka. „To neříkej!“ říkají mi někdy lidé zděšeně. „To se nehodí.“ Jiní reagují překvapeně: „Vždyť mluvíš.“ „Vždyť chápeš vtipy!“ Občas přijde i rozhodné: „Podle mě žádný autismus nemáš.“ Člověk musí mít trochu nadhled. Proto se většinou zasměju a odkážu lidi na svůj blog, na kterém o těchto věcech píši. Začala jsem je zaznamenávat už celkem dávno; vše začalo, když mi bylo kolem dvaceti. Tenkrát jsem zjistila, že se mě autismus týká. Pojďte se podívat, jak přemýšlí autista...

Kniha v našem katalogu

26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století. Pro malé Bělorusko (má 10 milionů obyvatel) znamenala národní neštěstí. Za Velké vlastenecké války zničili němečtí fašisté na běloruském území 619 vesnic i s obyvatelstvem. Po Černobylu přišla země o 485 vesnic a osad. Za války zahynul každý čtvrtý Bělorus, dnes žije každý pátý na zamořeném území. To představuje 2,1 milionu lidí, z toho 700 000 dětí. Počet nemocných rakovinou se po Černobylu znásobil 74krát, úmrtnost se zvýšila o 23,5 %, nejvíc lidí umírá v produktivním věku mezi 45 až 50 lety, zatímco stářím umírá jen jeden člověk ze 14. Kniha laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové je sestavena z rozhovorů s lidmi z černobylské oblasti, jejichž život neštěstí zásadně ovlivnilo, s vdovami po hasičích, kteří byli jako první bez jakékoliv ochrany posláni hasit hořící elektrárnu, s mobilizovanými vojáky nasazenými v obrovském měřítku, často nesmyslně, na likvidaci následků katastrofy, s vysídlenými rolníky, vědci, kteří měli zakázáno informovat obyvatelstvo, stranickými pracovníky, kteří zbytečně a marně čekali na pokyny shora. Můžeme ji číst jako varování před technologickou apokalypsou, ale i jako obžalobu komunistického režimu, jehož vinou byla černobylská elektrárna postavena fušersky a s nedostatečnou precizností a který v okamžiku, kdy bylo potřeba rázně jednat, lhal vlastním lidem, rozsah celého neštěstí zastíral.

Kniha v našem katalogu

Vincent van Gogh, za života tragická, po životě do nebes vynášená postava moderního umění, nestačil svou žízeň hasit a skončil sebevraždou. Vedle tragiky to však byla i nezměrná píle a cílevědomost, jež ho hnala vpřed, které však zákeřně nahlodávala postupující psychická porucha. Za pouhých deset let, do nichž se vejde celá umělecká dráha malíře, který nemohl tušit, že se stane velikánem moderního malířství, vytvořil Vincent van Gogh 750 obrazů a 1600 kreseb. Nevydělal na nich téměř nic...

Kniha v našem katalogu

Víte, jaký je to pocit, když vám ze dne na den nepřijde domů manžel? Představte si, že vám odejde do práce zdravý člověk, že už nikdy nepřijde, že vás nikdy nepohladí, že se nikdy nepomilujete, že vás nechytne za ruku… Nejde říct: chlapů je milion. Ten váš je jeden.
Kniha Hornické vdovy přináší autentické autorizované příběhy hornických vdov od nejstarších až po nejmladší na pozadí historických proměn Československa a České republiky, kdy bylo hornictví vnímáno jednou jako výkladní skříň socialismu, jindy jako jev zatracovaný a zesměšňovaný. Kniha se tak snaží poodkrýt fenomén hornictví v jiném světle a relativizovat mnohaletá klišé, jež se k němu vážou.
Publikace vychází s předmluvou Martina Jemelky, historika českého dělnictva, a množstvím doprovodných dobových materiálů.

Kniha v našem katalogu