Nitky vzpomínek - ženy v gulagu
Vernisáž 24. 11. od 17 hod.
Zatčení, popravy, vězení, tábory Gulagu, rozkulačování rolníků, deportace celých národů – to všechno se dotklo milionů lidí. Politické represe v Sovětském svazu byly masivní, stát trestal nejen za zločiny, ale i za příslušnost k určité kategorii obyvatelstva: sociální, náboženské, etnické nebo národnostní (včetně té české) atd. V každé z těchto skupin byly samozřejmě i ženy.
Podíl žen mezi vězni sovětských pracovních lágrů v roce 1941 činil 13 % a do konce války dosáhl téměř třetiny všech vězňů. Celkem tábory Gulagu prošlo odhadem na dva miliony žen (stovky z nich měly české kořeny), další miliony byly deportovány, statisíce popraveny. Ženy byly zatýkány na základě stejných obvinění jako muži, v lágrech žily a pracovaly ve stejných podmínkách. Ale jaké byly tyto podmínky? Jak v nich mohly ženy přežít?
Jejich životy byly vystaveny častému ponižování a násilí. Vězenkyně z táborů však mnohdy dokázaly najít duševní a morální sílu, aby se nevzdaly a udržely v sobě naději na budoucí setkání s dětmi a blízkými. Nezřídka jim k tomu pomáhalo oblečení či drobné předměty, které si v táboře dokázaly vyrobit, povětšinou z kusů látky. Z jejich nitek utkaly vzpomínku, která nám dnes může jejich utrpení a osudy přiblížit.
Ústředním motivem, který celou výstavu propojuje, jsou proto nitky. Nitky vytržené z plesových šatů, nitky, z nichž vzniká výšivka, nitky na krájení chleba, nitky, kterými je ušit pytlík, nitky znamenající spojení s rodinou, která zůstala mimo lágr, nitky znamenající přátelství se spoluvězeňkyněmi v lágrech, nitky představující pouto k dřívějšímu životu, nitky života
