E.T.A. Hoffmann aneb génius hrůzy
„A tak pronikáme-li dílem do duše Hoffmannovy a pozorujeme-li jeho pichlavé oči a stajený úsměšek, ptáme se, kdo vlastně byl tento druhý, velký Amadeus…“ Z. Bláha-Mikeš
U příležitosti oslav odkazu jedinečného německého autora E. T. A. Hoffmanna, od jehož úmrtí loni 25. června uplynulo 200 let, představujeme jeho dílo v rámci výstavy na téma „Horor a fantastika“.
Hoffmann a jeho dílo symbolizují nejen začátky moderního hororu nebo fantasy, ale také multimediální a nadnárodní ohlas umění. Narozen v Prusku, v dnešním ruském Kaliningradu (dříve Königsberg, česky jako Královec), prožil svůj život v různých částech Evropy, například i ve Varšavě. Jeho nelehký osud a dobrodružná povaha umožnila spoluvytvářet originální dílo.
Snové výjevy, halucinační přízraky, zrcadloví dvojníci, upíři, skřeti, groteskní deformace, ale také podmanivá příroda, ožívající nemrtvé věci, bláznivé příhody, automaty, loutky, čarodějové a čarodějnice provázejí už více než 200 let autorskou tvorbu výjimečné osobnosti světové a také německé kultury Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna (1776-1822).
Světoznámý hudebník, básník i malíř našel rovněž velký ohlas na české scéně od 19. století do současnosti. Tato výstava chce upozornit na řadu děl a pozoruhodných artefaktů u nás vydaných. Nejen díky poutavému překladu, ale také co se týká knižní úpravy, typografie, ilustrací nebo vazebních variant.
Nejstarší překlady Hoffmanna se u nás vyskytují od druhé poloviny 19. století. Největší zájem o Hoffmannovo dílo propukl před 1. světovou válkou, kdy byly vydávány jeho nejznámější povídky u zavedených českých nakladatelů jako byli pražští Alois Hynek a Jan Otto. Následovala meziválečná éra, kdy se Hoffmannova odkazu ujal avantgardně laděný Melantrich (Kreisleriana) anebo naopak lidový nakladatel Bedřich Kočí, který vedle populárního díla Gustava Meyrinka vydal nověji Hoffmannův klíčový román a gotický horror Ďáblovy elixíry. Hoffmann postupně inspiroval i některé bibliofilie s půvabnou typografií nebo ilustracemi (Dobrodružství silvestrovské noci, Don Juan). Hoffmannova fantazie inspirovala řadu známých ilustrátorů a malířů jako je například Artuš Scheiner, Albín Brunovský, František Muzika, Hugo Steiner-Prag, Zdeněk Seydl, Alois Mikulka, Jaroslav Šerých, Dagmar Berková, Karel Teissig, Václav Sivko, Josef Vyleťal, K. R. Schönborn, Klára Trnková (dcera Jiřího Trnky) a jiní.
Výstavu doplňují další artefakty a obrazové materiály. Součástí jsou i publikace autorů, které Hoffmann ovlivnil, reprezentují vliv německého hororu a fantastiky na české tvůrce anebo na Hoffmannovy umělecké souputníky.
Martin Jiroušek