KafkaOrte: Franz Kafka v Liberci

jednodenní hapenning v rámci Kafkatour 2025 po severních Čechách.
V loňském roce vznikla k výročí speciální výstava KafkaOrte, která nabízí portréty nejdůležitějších míst jeho pobytu a působení – v Praze (celkem 13 míst), v Českých zemí (13 míst) a v zahraničí (13 míst). Portrét každého místa obsahuje unikátní dobovou fotografii anebo pohlednici, stručný popis místa a citát Franze Kafky, vztahující se k prezentovanému místu.
Cílem Kafkatour 2025 bude představit tuto výstavu právě v klíčových místech severních Čech, a doplnit ji tematickými přednáškami. Výstava a přednášky se uskuteční jen jeden den v místech, která Franz Kafka prokazatelně navštívil - 27. 10. v Liberci, 28. 10. ve Frýdlantu, 29. 10. ve Špindlerově Mlýně a 30. 10. v Jablonci nad Nisou.
Součástí programu budou přednášky/prezentace paní Gabriely Kalinové (spoluautorky výstavy, badatelky a členky Rakouské společnosti Franze Kafky a dalších rakouských i českých kulturních spolků), kterou doplní další odborníci a místní badatelé. Proběhne i komentovaná prohlídka panelové výstavy, která v daném místě bude umístěna jen jediný den. Akce se koná ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci a pro veřejnost bude ZDARMA.
V loňském roce si celý svět připomenul významné výročí spojené s životem a tvorbou jednoho z největších světových spisovatelů Franze Kafky. Narodil se v Praze, své „matičce s drápky,“ kde také prožil většinu života. Často však cestoval nejen po Čechách (ať již služebně, na návštěvu příbuzných či na soukromé ozdravné pobyty), ale i do zahraničí. Po domovské Praze se v rámci Čech nejčastěji pohyboval právě v severních regionech. Obzvlášť blízký vztah měl k Frýdlantu, kde na hospodářské škole studovala jeho sestra Ottla. Do většiny severočeských měst zajížděl Kafka v rámci pracovních cest, na něž byl vyslán jako zaměstnanec Dělnické úrazové pojišťovny pro Království české. Na přelomu 19. a 20. století v severočeských městech došlo k bouřlivému rozvoji průmyslu. S tím souvisel dynamický měst a vzrůst počtu obyvatelstva. V továrnách a továrničkách našly práci tisíce dělníků. Kafkovým úkolem bylo kontrolovat bezpečnost práce a zajištění pracovních podmínek ze strany zaměstnavatelů. Měl na starost továrny ve čtyřech hejtmanstvích – Frýdlantu, Liberci, Rumburku a Jablonci nad Nisou. Návštěvy českého severu, přednášky, vystoupení u soudu a noclehy v různých hotelech se staly nedílnou součástí Kafkova pracovního života. Spisovatel Franz Kafka plnil své pracovní povinnosti úředníka pojišťovny svědomitě, byl zaujatý svou dobou a jejím technickým rozvojem. Stal se bezprostředním svědkem bouřlivého průmyslového rozvoje Severních Čech na počátku 20. století a získané vjemy pro něj byly důležitou inspirací, která se později promítal je jeho díla (Amerika, Zámek).
Kafkův strýc, lékař Siegfried Löwy, se zajímal nejen o tradiční medicínu, ale také o alternativní způsob života. Vyprávěl svému synovci, že někdy je lepší zapomenout na všechny medikamenty a pozměnit životní styl. Stačí vyrazit na čerstvý vzduch, jíst ovoce a zeleninu a sportovat. Kafkovi se tento návrh zalíbil, a tak se v roce 1902 poprvé vypravil do sanatoria v Drážďanech, tehdejšího centra zdravého životního stylu, a stal se vegetariánem. Na služebních cestách i na dovolené proto vyhledával vegetariánské restaurace. V Liberci měl jednu oblíbenou, Thalasii. V rámci pobytu v Liberci navštívil také továrny ve Vratislavicích nad Nisou, v Rochlicích a v Ruprechticích, které jsou dnes součástí Liberce. Zaujalo ho rovněž také liberecké divadlo, které navštívil třikrát.