Čtenářská výzva

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše. Během války zde tudíž panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu. Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru. Účast na veřejných popravách byla povinná. Stanný soud zasedal téměř nepřetržitě – často přímo v bloku smrti nedalekého koncentračního tábora Auschwitz (Osvětim).
Starosta Životic zaujal jednoznačný postoj: pěstoval vřelé vztahy s nacistickými pohlaváry a s obyvateli obce začal mluvit německy.
V atmosféře všudypřítomného strachu se Životičtí snažili vydržet do konce války.
Nepodařilo se jim to.
V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v místním hostinci tři příslušníky gestapa.
Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo šestatřicet mužů ze Životic a okolí. Někteří z nich zemřeli před očima svých blízkých. Jiní opodál, protože je gestapáci nutili běžet. „Zastřelen na útěku“, stálo pak v hlášení.
Podle velitele zásahu Guida Magwitze to měla být „krvavá msta za zavražděné kamarády“. Pojal ji vskutku důkladně, protože odvetné akce pokračovaly až do února 1945. Během nich zemřeli další lidé, desítky jich byly odvlečeny do koncentračních táborů. Vrátili se čtyři. Vzhledem k počtu obyvatel patří Životice k nejpostiženějším obcím na území České republiky.
A přece jejich tragédie upadla v zapomnění.
Karin Lednická ten příběh znovu přivádí k životu. Kombinuje přepis vyprávění pamětníků a dokumentární část, při níž čerpá z pečlivých rešerší. Text doprovází bohatá obrazová příloha, která podtrhuje autentičnost zaznamenaného.

Kniha v našem katalogu

Osudy slavného salonu v 50. letech. Salon Podolská býval v dobách své největší slávy spojován s elegancí a luxusem. Po znárodnění v roce 1948 zde díky protekci Marty Gottwaldové mohla bývalá majitelka zůstat zaměstnána na podřadné pozici. Na osudech lidí spojených se salonem můžeme sledovat dobu, kdy modely z pařížských přehlídek vystřídaly rudé šátky a vykasané rukávy údernic. Z ulic mizela elegance, ale mnohem horší bylo, že mizela i svoboda a mizeli doslova i lidé.

Kniha v našem katalogu

Domů? Cesta domů vede odněkud a vede někam. Pro někoho představuje domov místo, pro jiného lidi, pro všechny pocit bezpečí. Čím je pro ty, které se dostaly do vězení, a kdo vlastně jsou? Trestáme je nebo převychováváme? Ženské vězeňství je odlišné od toho mužského. Většina odsouzených byla sama obětí, většina vyrostla nebo žije v prostředí, kde bití je normou. Většina je poznamenána nepřítomností nebo fatální přítomností otce. Většina je manipulovatelná k alkoholu, drogám a ke krádežím. Většina má děti, říká, že je miluje, ale nedokáže se o ně postarat. Mnohé trpí ztrátou citlivosti. Pro mnohé je lítost výhodný nástroj. Ale pak v té vší temnotě zasvítí světlo. To jsou autentické osudy bývalých vězeňkyň.
Kniha vychází s dokumentárními fotografiemi Karly Zoufalé a předmluvou Jiřího Gajdoše, který dvacet let působil v bezpečnostních složkách a posledních deset let se věnuje prevenci kriminality a sociálního vyloučení.

Kniha v našem katalogu

Maličkého kotěte, kterému hrozí nešťastný osud, se ujme samotný dalajlama. Kočička líčí svůj každodenní život v jeho těsné blízkosti. Stává se svědkem rozhovorů mezi dalajlamou a jeho hosty. Postupně poznává, v čem spočívá štěstí, a jak ho na cestě životem najít, což není pro žádnou živou bytost snadné. V laskavém příběhu často nechybějí humorné situace, kočka se tře o nohy hollywoodských hvězd a dělí se s námi o poznání, které získává v klášteře buddhistických mnichů.
„Chci, aby i díky této knize lidé dospěli k tomu, že nejdůležitější je láska v různých podobách. Šťastní jste, když se staráte o druhé a dáváte jim lásku. To je jedna z nejúčinnějších cest ke štěstí,“ říká o Dalajlámově kočce její autor David Michie.

Kniha v našem katalogu

Deníky o osudu sedmi parašutistů skrývajících se uprostřed nacisty okupované Prahy. Deníky, které nikdy nemohly být napsané, ale jejichž vytvoření bylo inspirováno historickými fakty a dokumenty, vzpomínkami pamětníků a dopisy i deníky padlých účastníků těchto událostí. Kniha autentickou formou líčí vyhrocené okamžiky po atentátu na Reinharda Heydricha až po slavný sedmihodinový boj sedmi parašutistů proti obrovské přesile v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Příběh inspirovaný geniem loci místa, kde se tito muži skutečně ukrývali posledních jednadvacet dnů svého života.

Kniha v našem katalogu

Milostná vyznání ve stínu smrti. V pankráckých celách smrti čekají vězni na svůj poslední den. Za okny buší dělníci, kteří stavějí gilotinu. Anna a Robert, dva vězni odsouzení k smrti, se nikdy nesetkali, pojí je jen pár letmých pohledů a nekonečná touha milovat. K tomu stačí už jen kousek papíru a tužky. V tísnivé atmosféře vězeňských cel si přes motáky začnou předávat střípky sebe samých — vzpomínky, naději, něhu. Vědí, že čas se krátí, ale slova mezi nimi klíčí jako plamen ve tmě. Jejich příběh doplňují tiší hrdinové — chodbař, který vzkazy předává, a rodina ze Strašnic, schovávající popel popravených.
Román vznikl podle skutečných motáků psaných v celách smrti. Autorka v něm s hlubokou empatií oživuje zapomenuté hlasy — a ukazuje, že i v nejtěžší chvíli může člověk milovat.

Kniha v našem katalogu

Jaro 1948. Komunistická strana Československa se chystá odstranit poslední překážku na pochodu k neomezené moci v zemi – druhou levicovou stranu; chce ji na žádost Moskvy pohltit sloučením. Největší překážkou je univerzitní profesor a poslanec sociální demokracie Felix Fischer, za války člen exilové vlády prezidenta Beneše a obecně uctívaný komentátor londýnského rozhlasu. On, jeho žena, slavná herečka Kamila Nostitzová a mladý komunistický básník a novinář Jan Soukup jsou vtaženi do dramatické hry plné zvratů, kterou z kulis inscenují příznivci i odpůrci sloučení. Kolem protagonistů příběhu, vzájemně svázaných složitými citovými vztahy, se rychle splétá neprůhledná a čím dál nebezpečnější síť, až všichni tři poznají, že ve hře bez pravidel, která se s nimi hraje, je v sázce jejich svědomí i život… „Stručný román“ autora Katyně a Hvězdné hodiny vrahů zrychluje tempo a zvyšuje napětí od první do poslední strany a nabízí současně plastický obraz jednoho z osudových roků novodobých českých dějin.

Kniha v našem katalogu

Na můj povel, knihu do ruky! Hlášení podává Helena Sováková, výjimečná žena, která v české armádě strávila víc než dvacet let a dotáhla to až na hodnost plukovnice. Sloužila v Iráku i v Afghánistánu a zažila téměř vše: smrt, strach, šikanu v mužském prostředí, ale i spoustu vojenského humoru. Třeba když na základnu v Iráku přivezli bezradným vojákům nové pračky…
Jako hlavní armádní psycholožka pomohla desítkám kolegů, kteří po návratu z války trpěli nočními můrami. Starala se o rodiny, které v boji ztratily syna či partnera. Zároveň zůstává oporou stovkám lidí, kteří čelí nejrůznějším životním překážkám — v práci, ve vztazích i při výchově dětí. Je to kniha nejen o životě v uniformě, ale taky o naději. O tom, že i když nám v životě není dobře, existuje cesta ven.
Varování: Během četby hrozí dojetí, husí kůže, smích i úbytek stresu. A to díky mnoha praktickým radám, které kniha obsahuje.

Kniha v našem katalogu